Přeskočit na obsah

Proč nekupovat balenu vodu?

  • od

Voda je pro nás a náš lidský organismu stěžejní a proto velice záleží na kvalitě vody, kterou svému tělu dodáváme. 

Hodně lidí si denně kupuje balenou vodu v domnění, že je lepší pro jejich zdraví než ta kohoutková. Také si ji kupují lidé proto, že jim více chutná. Víme ale odkud se tato voda vlastně bere, jakým procesem musí projít, než se dostane do našich rukou, a zda voda balená v plastu může mít dopad na naše zdraví?

Naše kohoutkova voda v ČR se dá užívat a je mnohem lepší než voda balená, již díky kvalitním filtrům a ionizátorům se z naší kohoutkové vody může stát ta nejlepší voda pro naše zdraví. Bohužel i přesto stále jako populace kupujeme vody balené.

V přírodě nenajdeme nikdy vodu s chemicky čistou sloučeninou H2O, jelikož se jedná o systém ve vodě rozpuštěných plynů a minerálních a organických látek. 

Již po staletí je lidstvu známo, že voda může být příčinou různých nemocí, proto byly také stanoveny nejvyšší přípustné koncentrace látek a organismů ve vodě. Začala se uměle vyrábět voda demineralizovaná, tj. např. destilovaná nebo pomocí reverzní osmózy (metoda sloužící k oddělení anorganických solí a menších organických molekul pod tlakem), která byla používána jen pro průmyslové a laboratorní účely. Je ovšem známo, že demineralizovaná voda má určitá zdravotní rizika, vliv na střevní sliznici má zvýšená koncentrace sodíku a snížená koncentrace draslíku v séru. Demineralizovaná voda má také minimální příjem vápníku a hořčíku a jiných esenciálních prvků, což může ovlivnit proces krvetvorby. Voda, která je tedy upravena jako demineralizovaná tj. destilací nebo například reverzní osmózou je vlastně tzv. voda mrtvá, jelikož neobsahuje žádné esenciální minerály důležité pro zdraví našeho těla.

Se zhoršující se kvalitou pitné vody se dnes lidé ubírají většinou ke koupi balených vod, ačkoliv ani ty nejsou úplně vhodné pro naše zdraví. Z mnoha průzkumů vyplývá, že většina balených vod obsahuje nejen rezidua nebo-li zbytky pesticidů, ale také třeba mikroplasty a jiné kontaminující látky

Velké nezávislé testy však ukázaly, že mnoho z nich obsahují látky, které by vůbec obsahovat neměli a to dokonce i vody kojenecké. Pro vody kojenecké a pramenité platí ta nejpřísnější kritéria, za nimi se řadí vody minerální a pitné, pro které platí kritéria nejmírnější (1, 3).

ZAJÍMAVOST

Některé značky balených vod prodávají kojeneckou a pramenitou vodu pouze v rozdílném balení, ale původ této vody je stejný pouze cena je mnohdy velmi odlišná.

Pojďme se podívat blíže na to, jaké látky se ve vodě nachází.

1) PESTICIDY a HERBICIDY – rezidua neboli zbytky pesticidů bývají obsaženy ve vodách pramenitých a kojeneckých, kde by se něco takového v žádném případě nesmí objevovat. 

2) DUSITANY A DUSIČNANY – nebezpečnější dusitany byli nalezeny v balené kojenecké vodě, která by měla správně splňovat tu nejvyšší kvalitu.

Pozn: 

  • Velký příjem dusitanů může za určitých okolností vést ke vzniku karcinogenních nitrosaminů v organismu. Do trávicího traktu dostáváme dusitany ve velkém například s uzeninami, které jsou dusitany konzervovány.
  • Velký příjem dusičnanů zejména v kojenecké vodě jsou považovány za riziko, zejména pro děti do třech měsíců, protože v trávicím traktu je bakterie mění na dusitany a o dusitanech víme, že reagují s krevním barvivem a tím může vzniknout tzv. Methemoglobinémi neboli “modrání kojence”. Překvapivé je, že všechny kojenecké vody obsahují mnohem více dusičnanů než řada ostatních vod pramenitých a minerálních.

3) TĚŽKÉ KOVY – žádná z balených vod nepřekročila limity pro těžké kovy.

4) ZBYTKY PO DESINFEKCI

  • CHLOREČNANY, CHLORESTANY – mohou způsobovat nesprávnou funkci štítné žlázy a opět nemoc kojenců Methemoglobinémi.
  • Perfuloralkylované látky (PFAS) – velmi škodlivé pro naše zdraví. 
    • Sloučeniny, které se až do začátku tohoto tisíciletí používali v řadě výrobků – hasící pěny, impregnace na textilie, proti zašpinění, umaštění, používali se do maziv, do boratexu a sloužili nám jako užitečné chemikálie až do doby než se zjistilo, že to jsou kontaminanty životního prostředí. Bohužel se tyto látky dostávají i do vody. 
    • Tyto látky se v těle akumulují, váží se na bílkoviny a jsou pro naše zdraví prokazatelně škodlivé, mimo jiné ohrožují pro imunitní systém a zvyšují hodnotu krevních lipidů neboli tuků.
    • Kardiovaskulární a jiná onemocnění.

5) MIRKOBIOLOGIE – bakterie a mikroorganismy. V létě jsou balené vody vystaveny vysokým teplotám, které jejich množení nahrávají. V některých balených vodách je překročen limit pro mikroorganismy kultivovatelné při 22 stupních Celsia. Spoustu dodavatelů balených vod spoléhá na horní hranici všech nutných kritérií a tím se také i obhajují, pokud dojde k jakémukoliv nálezu ve vodě. 

Akreditovaným rozborem byla jednoznačně zjištěna přítomnost tzv. Toxikologicky relevantních metabolitů pesticidu atrazinu (dnes již v EU nepovoleného). Tento nález není v souladu s Vyhláškou č 275/2004 Sb. O požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod, podle které tyto druhy balených vod nesmí obsahovat cizorodé organické látky (tedy i metabolity pesticidů) ve zjištěném množství (2, 4).

Mikroplasty v balené vodě

Dle několika expertiz mají vody balené v polyethylentereftalátu, neboli v plastových PET lahvích velkou koncentraci těžkých kovů jako například antimon a chemické substance, které narušují činnost hormonální soustavy a způsobují akutní a chronické zdravotní potíže. Tyto látky se do vody rozpouští po vystavení vysokým teplotám proto jsou PET láhve určeny jen pro jedno použití.  

Lidé konzumující vodu z PET lahví mohou ročně spolknout až 90 000 mikroplastů navíc ve srovnání s lidmi konzumují pouze vodu z vodovodu, kteří konzumují z vody okolo 4 000 mikroplastů (5).

Nová studie tvrdí, že používání výrobků, chlubících se absencí bisfenolu A, je škodlivé v podobné míře, jako těch, které jej obsahují. Bisfenol A (BPA) je syntetická organická látka, která se mimo stavebnictví či medicínu běžně používá při výrobě plastů, DVD, nebo i termocitlivých papírů k výrobě jízdenek. Jeho celosvětová produkce činí 3 miliony tun ročně a nadále roste.

Při pokusech na zvířatech se však ukázalo, že vystavení této látce během nitroděložního vývoje ovlivňuje vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu. Rovněž může způsobovat úbytek spermií u mužů. Tyto poznatky shrnuje review z roku 2013, kterou si můžete přečíst na stránkách americké databáze vědeckých publikací NCBI (8).

Společnost Orb Media analyzovala 250 lahví z 9 různých zemí světa. V 93% balené vodě byla nalezena mikroplastová kontaminace, průměrně 11 plastových částic na 1 litr, z nichž každá byla větší než šířka lidského vlasu. Data naznačují, že kontaminace alespoň částečně pochází z balení a/nebo ze samotného procesu plnění do lahví (6).

Mikroplasty (MP) jsou definovány jako plastové částečky menší než 5 mm, přičemž spodní hranice není jasně stanovena. MP jsou vlákna uvolňující se při praní syntetických oděvů, částice vznikající otěrem pneumatik nebo rozkladem plastového odpadu a též se vyrábějí jako součást kosmetiky nebo čistících prostředků.

Vliv mikroplastů na živé organismy a lidské zdraví není ještě podrobně objasněn. Mnoho studií prokázalo negativní vliv MP na vodní organismy, je ale nutno říci, že zkoumané koncentrace MP mnohonásobně převyšovaly ty, které jsou detekovány v životním prostředí. V posledních letech se několik studií zabývalo interakcí mikroplastů s lidskými buňkami. In vitro *přidat význam (In-vitro, latinsky ,,ve skle’’, tedy ve zkumavce, za umělých či laboratorních podmínek) experimenty ukázaly, že některé MP mohou buňkám způsobit oxidativní stres, což je forma buněčné toxicity, která může vést až k rakovině. Vedle přímého působení mikroplastů je však nutné zohlednit také fakt, že na MP se mohou vázat různé toxické látky a dostávat se tak do orgánů a tkání ve zvýšených koncentracích. V tuto chvíli sice není dostatek důkazů pro tvrzení, že mikroplasty ve vodě nebo životním prostředí obecně jsou pro člověka nebezpečné, nicméně možné dopady dlouhodobého působení mikroplastů na lidské zdraví jsou předmětem intenzivního výzkumu. Vzhledem ke globálnímu a hojnému výskytu mikroplastů v životním prostředí toto téma jistě zasluhuje intenzivní pozornost (7).

Zdroje:
1. Stream.cz, Velké nezávislé testy A DOST!, dostupné online: https://www.stream.cz/adost/pozor-nektere-balene-vody-obsahuji-skodlive-chemikalie-ktere-v-nich-nesmi-byt-a-to-i-ty-kojenecke-64087907
2. Stream.cz, Velké nezávislé testy A DOST!, dostupné online: https://www.stream.cz/adost/kompletni-vysledky-velkych-nezavislych-testu-a-dost-balenych-vod-64088212
3. Stream.cz, Velké nezávislé testy A DOST!, dostupné online: https://www.stream.cz/adost/tyto-balene-vody-jsou-nejhorsi-a-tyto-nejlepsi-vysledky-velkych-nezavislych-testu-a-dost-64090377
4.Stream.cz, Velké nezávislé testy A DOST!, dostupné online: https://www.stream.cz/adost/pozor-v-obchodech-se-prodavaly-a-prodavaji-vody-a-to-i-kojenecke-kontaminovane-chemikaliemi-64099747
5. ACS Publications, Human Consumption of Microplastics, dostupné online: https://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/acs.est.9b01517
6. Frontiers in chemistry, Synthetic Polymer Contamination in Bottled Water, dostupné online: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fchem.2018.00407/full
7. Ústav pro hydrodynamiku, Mikroplasty ve vodě, dostupné online: https://www.ih.cas.cz/mikroplasty-ve-vode/
8. Science Direct, Antimony leaching from polyethylene terephthalate (PET) plastic used for bottled drinking water, dostupné online: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0043135407005246?via%3Dihub